Cykloklub Nový Jičín

Ve dnech 15. – 22. 8. 2011 jsme uskutečnili návštěvu u rodinky našeho emeritního prezidenta Tomáše Podhajského ve švýcarském Le Noirmont. Jistě vás zajímá, jak se mají, co dělají a jak se žije ve Švýcarsku.

Jelo nás autem něco přes čtyři – já, moje březí lepší já Lucka a naše horší my – Honzík (5 let) a Davídek (3 roky). Protože nám fantasticky vyšlo počasí (dnem i nocí 20-30stC, jasno, bezvětří), splnili jsme plán a brázdili okolí Le Noirmont na kolech. Velkou výhodou díky Tomově laskavosti bylo, že jsme si nemuseli brát naše kola, ale půjčili jsme si vynikající a kupodivu skvěle připravená (popíraje přísloví kovářova kobyla chodí bosa) kola od Zuzky a Tomáše včetně dvojmístného odpruženého vozíku Croozer.
Le Noirmont je krásná vesnička s cca 2000 obyvatel v kantonu Jura na hranicích s Francií, hovoří se zde proto francouzsky. Leží v pohoří Franches Montagnes v nadmořské výšce cca 970 m.n.m. Francie leží za hraniční řekou Le Doubs, která protéká 500 metrů hlubokým kaňonem. K řece vede několik krásných cest, ale vždy je nutno překonat toto převýšení, někdy i na velmi krátké vzdálenosti (poprvé v životě jsem viděl dopravní značku upozorňující na 30% stoupání – na asfaltové cestě). Okolí Le Noirmont stejně jako celé Švýcarsko je pokryto lesy a pastvinami s kouzelnou krajinou a nesčetnými stády krásných koní a hovězího dobytka. Domorodci jsou šarmantní a velmi přátelští, k cyklistům velmi ohleduplní a mají velmi rádi děti. Z Nového Jičína do Le Noirmont je to nejrychlejší cestou 1130 km, s výjimkou cca 100 km stále po dálnici – nám se obě cesty podařilo dosáhnou průměrné rychlosti přes 120 km/hod. Tom pracuje v městečku Saignelégier 5 km od Le Noirmont. Opravuje kola ve velmi známém servisu a prodejně. No – opravuje… Měl jsem pocit, že to tam v podstatě vede, jeho 2 šéfové pouze obstarávají společenský kontakt se zákazníky. Jak jsme měli možnost poznat, je v Saignelégier skutečnou celebritou. Pořád se s ním někdo srdečně zdraví a o něčem hovoří (neumím francouzsky), zejména pak ženy… Jestli pro jeho dobré srdce, zlaté ruce, ztepilou postavu nebo kouzelný přízvuk – to nedokážu posoudit. Na Zuzku se na oplátku lepí chlapi. Hlavně 2 s obrovskou neúnavností a intenzitou. Podhajští bydlí v pěkném třípokojovém bytě, který není veliký, přesto však neváhali se s námi o něj rozdělit. A to dokonale – co je moje, to je tvoje… Chovali jsme se opravdu jako doma.
Teď to hlavní. Především je nutno na naléhání Zuzky říci, že se mají dobře a vypadají skvěle. Zároveň však musím podotknout, za jakou cenu; Tom dělá 6 dní v týdnu minim. 12 hodin denně, aby zajistil svou milou krásnou rodinu ve velmi drahém Švýcarsku, Zuzka se pak v cizím prostředí stará o děti a takřka zoufale se snaží prosadit jako dětská lékařka. O její profesi je sice enormní zájem, ale kdo se pak postará o malé děti? (Tomášek 5 let, Štěpánek 14 měsíců.) A samozřejmě – tato práce vyžaduje precizní znalost francouštiny, kterou si lze osvojit pouze v praxi – a past se uzavírá…
A co jsme ve Švýcarsku vyváděli? U cyklotras uvádím vzdálenosti a převýšení, ať víte, že jsme se neflákali. Mé oblíbené sousloví „dechberoucí výhledy“ zde sedělo dokonale. Jezdili jsme jen my (o něco více než) čtyři; Tomáš pracoval, Zuzka nám vařila a starala se o děti. A navíc jsme měli jejich kola…
16.8.2011: příjezd v poledne, skvělý oběd na uvítanou, procházka po Le Noirmont s návštěvou dětského hřiště a cukrárny (pazmrzlina za 3,5 Fr, nechutné až nepitné švýcarské pivo 0,33 l za 3,5 Fr).
17.8.2011: cyklovýlet do Saint Ursanne – malebného městečka s historickým jádrem na řece Le Doubs. 63,3 km, nastoupáno 1736 m. Večer autem k nedalekému rašeliništi La Grégoire s procházkou kolem jezere a koupelí ve vodě, která nejvíce připomíná kofolu (až na tu chuť).
18.8.2011: autem přes Bern a Interlaken do Grindelwaldu, na kolech po cestě na sedlo Grosse Scheidegg a sjezd zpět stejnou cestou. Výhledy na alpské čtyřtisícovky vč. Eigeru, Jungfrau. 25,3 km, nastoupáno 1095 m. Na zpáteční cestě autem zastávka v krásném městečku Spiez na břehu Thunersee s krásným hradem, přístavem a upravenými parčíky a dětskými hřišti.
19.8.2011: oddechová trasa po náhorní plošině východně od Le Noirmont kolem větrných elektráren, krav a koní. 34,5 km, nastoupáno 875 m.
20.8.2011: sjezd k řece Le Doubs, po francouzské straně prodírání křovisky (zde jsem jako navigátor úplně selhal, promiň Lucíčku), výjezd zpět. 34,4 km, nastoupáno 1942 m.
21.8.2011: dopoledne společně procházka na cca 2 km vzdálenou horu s úžasnou vyhlídkou Le Sommetres (1079 m.n.m.), nostalgické odpočinkové odpoledne, večer odjezd do ČR.

Zájemcům rád poskytnu projeté trasy z GPS loggeru.

Závěrem chci velmi poděkovat Zuzce, Tomovi, Tomáškovi i Štěpánkovi za nádherný týden, vzornou péči, vynikající kuchyni a skvělou společnost (denně jsme poseděli do 2-3hod. nad ránem) a zároveň se omluvit za uštědřené rány od našich dětí a za odcizené klíče od garáže (ale mám je dobře schované!)

P.S. Zuzka i Tomáš všechny známé srdečně pozdravují (členy Cykloklubu obzvlášť)!!!

Kamil Bezděk

[Gallery not found]