Gulášfest
Minulá etapa přilákala hned 5 princezen! Tedy 4 princezny a jednu královnu matku. Trasa krásná, veselá, rozmanitá, přestože nebyla dlouhá, převýšení přes 800m bylo cítit. Vítaným zpestřením byla zastávka na krásné chatě u Ivana, nádherné místo, skvělé občerstvení. Dokonce nás vítali živí (tehdy) králíci. No prostě romantika se vším všudy. Děkujeme Ivane!
Příští týden už se těšíme na tradiční Gulášfest ve ValMezu. Spousta gulášů, hudebních skupin, kolotočů, jídla i pití. Jediná svízel spočívá ve vstupném. Do 16. hodin je vstup zdarma, po 16. hodině 150,-Kč s platností vstupenky po celé 3 dny.
Proto jsme se dohodli, že na místo konání (fotbalový stadion) se budeme snažit dostat do 16. hodin, tj. ideálně vyjet v 15 hodin od Karla. Kdo nestihne a je ochoten zaplatit, najde nás u guláše. Po občerstvení schránky tělesné a jejím obsahu duševním vyrazíme zpět s malou prohlídkou sakrálních staveb Valašského Meziříčí.
Cestu domů zahájíme sjezdem k Bečvě, kterou překonáme a po pravém břehu pojedeme do centra. Mineme Kapličku sv. Rocha. V šedesátých a sedmdesátých letech bylo malebné městečko Krásno nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí) zbouráno a mezi šedí panelových sídlišť zůstalo zachováno nemnoho památek. Mezi tuto hrstku patří kaplička zasvěcená sv. Rochu na Vrbenské ulici. Čtenáři knih Amálie Kutinové si možná vybaví, že kolem kapličky chodily „nezvedené dcérky“ Gabra a Málinka do školy. Kaple byla vystavěna zřejmě okolo roku 1831, kdy Meziříčí bylo zmítáno epidemií cholery. Z toho roku pochází oltářní obraz. V roce 1834 již stála, ale zřejmě v r. 1866 byla přestavěna či znovu vystavěna, při čemž byly použity 2 pískovcové sloupy z tehdy zbořeného altánu radnice (č.p.7 na Náměstí). Stalo se tak údajně jako poděkování za záchranu obyvatel před cholerou. V sanktusníku (věžičce) býval zvonek, kterým se zvonívalo klekání, ale za války byl zrekvírován. Je to zřejmě týž zvonek, který se tam nachází nyní. V roce 1987 byla kaple poškozena nákladním automobilem. Rozbité sloupy pak byly nahrazeny kopiemi a mobiliář (obraz a sochy) uložen v muzeu, kde je doposud. Podjedeme hlavní cestu, projedeme tržnici a přes most znovu překonáme Bečvu. Vpravo socha sv. Valentýna, vlevo sv. Libora, za mostem vlevo sv. Ignáce z Loyoly. Před náměstím odbočíme doprava ke Kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Farní chrám je výsledkem pozdějších přestaveb původního gotického kostela, který vznikl v samotných počátcích města. Pozice kostela na příkrém návrší nad nábřežím řeky Bečvy umožnila včlenit jej do městského opevnění budovaného v polovině 16. století. Jeho severovýchodní dnes již neexistující věž byla přímou součástí městské hradby. Pozůstatkem věže je gotická klenba presbytáře. V l. 1571-1576 byla postavena věž nesoucí dnes zvony. Svou renesanční podobu dostala r. 1580. V důsledku požárů v letech 1572, 1607 a 1648 byl kostel několikrát upravován a přestavován. Po požáru r. 1726 již nebyla obnovena původní renesanční báň a věž dostala velmi jednoduchou střešní konstrukci. Původní zvony byly odvedeny na válečné účely r. 1942, na věži zůstal jen jeden historický zvon. Dále jsou ve věži 3 zvony z let 1982-1984 a 2 zvonky hodinové, přenesené kolem r. 1935 z budovy zámku Žerotínů. Před kostelem je umístěn kamenný klasicistní kříž z r. 1791 a v sousedství kostela barokní kamenný vjezd na farní dvůr s kopiemi soch Krista a sv. Petra a Pavla z r. 1749, jejichž originály si lze prohlédnout v kostele Nejsvětější Trojice. Vlevo od hlavního vchodu farního kostela je umístěna Getsemanská zahrada. Ta původní s dřevěnými sochami byla pro svůj špatný stav zrušena roku 1930 a o rok později nahrazena novou s kamennými sochami, jejímž autorem je sochař F. Doležal z Olomouce. Představuje modlícího se Krista se třemi apoštoly na hoře Olivové. V roce 1993 musela být opatřena tepanou mříží, aby se zabránilo jejímu poškozování. Kolem zámku Žerotínů dojedeme ke Galerii Kaple. Renesanční budova z r. 1611, dříve jízdárna, lazaret, kaple ženské věznice. Objekt také sloužil jako sklad a postupně silně chátral a hrozila mu úplná demolice. Dnes prostor k prezentaci toho nejlepšího, co je k vidění na české výtvarné scéně. Dále nás čeká Evangelický kostel, který vévodí vilové zástavbě parku Botanika. Postaven byl v letech 1908 – 1909 valašskomeziříčským stavitelem J. Demelem podle projektu záhřebského stavitele Leoše Kaldy z roku 1908. Vnitřní vybavení od architektů Pelanta a Sachly bylo v 80. letech 20 století proměněno. S budovou kostela je spojená patrová fara zdobená jednoduchými sgrafity. Před rokem 1918 byl ve faře umístěn alumnát pro evangelické studenty a krátkou dobou, v letech 1907-1922, také reformované dívčí gymnázium. V roce 1997 byl areál evangelického kostela a fary prohlášen Ministerstvem kultury ČR za kulturní památku. V současné době se zde odehrávají mše, koncerty, vážné a duchovní hudby. Posledním kostelem je krásný Kostel sv. Trojice. Částečně roubená stavba, pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Bohužel je kostel od roku 2017 v rekonstrukci a tudíž nepřístupný veřejnosti. Za kostelem opět překonáme Bečvu a po cyklostezce po jejím břehu dojedeme až do Lhotky nad Bečvou. Zde mineme kapličku a vrátíme se přes Lešnou, Palačov, Jičinu a Loučku. Výhradně po asflatových cestách urazíme na cestě z Gulášfestu 24km s převýšením 150m.
Přidáno: Červenec 17th, 2019 pod Pozvánky.
Napište komentář
Musíte se přihlásit,aby bylo možné vkládat komentáře!